Snowik
Počet príspevkov : 1 Join date : 20.12.2014
Charakter Level: (1/0) xp: (1/100) Prekliatie: (0/100)
| Predmet: Alexei Nikolaevich Romanov Ne december 21, 2014 11:35 pm | |
| Meno: Alexei Nikolaevich Romanov Prezývka: Za zády se mu říká Bestie, kdyby měl přátele, byl by pro ně Alex Pohlavie: Mužské a dlouhé Vek: 347 Rasa: Vlkodlak Krvná skupina: A Prekliatie: 0
Hodnosť: - Miesto narodenia: Sankt-Petěrburg Charakteristika: Alex je chladný, odměřený a velmi kritický vůči svému okolí. Jen velmi málo projevuje své city a ve skutečnosti ho nikdo ještě nepoznal natolik, aby mohl říct, že pod slupkou je jiný. Za zmínění stojí i jeho arrogance ke všem, jenž nepochází z pradávných rodin, nebo nedosáhli slušeného postavení.
Je konzervativním zastáncem starých pořádků, a nelíbí se mu závádění novot, či snad podíl smrtelníků na ovládání společnosti, díky čemuž se z něj vlivem věků stal zarytý cynik, jenž si od ostatních drží pořádný odstup. Oblečen je povětšinou v černém či rudém kabátě, podnímž skrývá jednoduché košile. Vše je dokresleno velkým černým kloboukem a jednoduchými společenskými kalhotami. Celkově působí jako z jiných časů – ze kterých vskutku je. Zbrane: Maria – Rapír, který je schován ve vycházkové holi, kterou s sebou Alexei vždy nosí. Maria je jméno po jeho sestře, jež byla Bolsheviky popravena a Alexei ji měl nejraději, tudíž po ní pojmenoval svůj rapír, který se stal nástrojem zkázy, kterou poté mezi Bolsheviky rozséval.
Schopnosti:
Утюг пальто – Železná srst Alexeiova srst ve vlkodlačí formě se promění v čistou ocel a tudíž se stává absolutně imuním proti jakkýmkoliv zbraním – ostatně, co by prošlo takovou masou ocele? Netýká se to však pouze konvečních zbraní, ale i psyonických útoků, jako je například telekineze či čtení myšlenek. Nevýhodou je částečné zpomalení o dva body.
Судьба карты – Karty osudu Alexei je pomocí své krve schopen na tarotovou kartu překreslit něčí podobiznu a to samé udělat sám s sebou. Karty se dají pomocí kapky krve aktivovat a použít jako komunikátor – lidé, jejichž podobizna je na kartě nakreslena, ucití v hlavě žádost a silné nutkání, že jsou volání danou osobou. Je však pouze na nich poté, zda „hovor“ přijmou. Samotná komunikace pak probíhá tak, že osoba z karty vystoupí v podobě „hologramu“. Tam se však síla schopnosti nezastavuje – kartu lze použít i jako takzvaný portál. Jedna strana je schopná pozvat druhou stranu k sobě -> natáhnutím ruky je možno skrz tarot osobu protáhnout k sobě.
Волчья стая – Vlčí smečka Jsou přivolání dva vlci standartní velikosti a schopností. S rostoucí zkušeností v používání schopnosti lze časem docílit k přivolání libivolného počtu vlků a obřích velikostí. V závěrečných úrovních lze přivolat i astrální podoby vlků, jež jsou nehmotní po blíže neurčenou dobu. Také je možnost vlky kombinovat s různými elementy.
Sila: 10 Obratnosť: 7 Inteligencia: 6 Technológia: 0
Mágia: Lidská
Obľúbené/Neobľúbené: Snadnější bude pravděpodobně začít s tím, co má Alexei rád, neboť je toho podstatně méně. Doslova miluje klasickou hudbu od Tchajkovského, Mozarta nebo jiných světoznámých skladatelů. Mezi jeho další vášně, dalo-li by se to tak nazvat díky jeho chladné povaze, patří klasická literatura – Sun Tzu, Dostojevsky, Poe. A v poslední řadě jsou to drahá vína, tím jeho oblibené věci končí a dostáváme se k velké řadě nechutenství.
Ze všeho nejvíce nenávidí lidi – to oni zapříčinili pád jeho rodiny a smrt jeho bližních. A co nenávidí ještě víc, to jsou komunisté. Jakákoliv ideologie s ní spojená, nebo lidé kteří se jen vyjadřují nápodobně komunistům jsou automaticky jeho nepřátelé a je odhadlán s nimi na místě skoncovat.
I přes jeho vlkodlačí náturu se mezi další jeho neoblibené věci řadí impulzivní chování. Něco takového považuje za krajně nevhodné a hloupé. Zvláštěpak jedná-li se o lidi aristokratických původů. Další na řadě jsou poté andělé a démoni – velmi rád by si představil svět bez jejich intervencí, svět starých pořádků, kdy o moc bojovali upíři a vlkodlaci a lidé znali své místo. Byl by za jistých okolností schopen spolupracovat i s upíry.
Životopis: Psal se rok 1904, Carské Rusko. Nepamatuji si již přesný den, jen rok, ale je to opravdu již velmi dlouhá doba od chvíle, kdy jsem vzešel z lůna své matky. Byl to šťastný den – měl jsem vše dobré z matky i otce a slavnou budoucnost před sebou. Lidé, ti rudí psi, však měli jiné plány. Rok 1916, Sovětský Svaz... má smrt. Alespoň oficiální. Kulka našeho popravčího však minula životně důležité orgány a poslala mne jen do bezvědomí. Vyhrabat se z hrobu, kam mne i mou rodinu pohřbili nebyl již žádný problém – ten nastal až později. Zkoušeli jste někdy se stříbrnou kulkou dojít přes Sibiř až do Finska? Pochybuji. Já to dokázal. A zasvětil svůj život pomstě.
Následující roky plynuly rychle, jakoby v oparu zloby a nenávisti. Dostal jsem se až k jedné z větví Yorkské nobility, kde jsem podstoupil chybějící výcvik a připravil se na cestu pomsty. Ta trvala dlouho, v přepočtu na lidské roky, né však dost dlouho na to, aby ukojila mou touhu po krvi. Roky, celé dekády, jsem trávil tichým lovem. Odstraňoval komunistické pohůnky, zarýval strach do srdcí všech, kteří se snad chtěli přiklonit k jejich ideologií. Popravčí, jenž měl na svědomí mou rodinu, dle oficiálních zpráv zemřel na žaludeční vřed – oh, jak daleko od pravdy to bylo! Jeho hlavu nikdy nenašli, a zbytky těla vyzdobily pokoje jeho dětí. Kéž bych je jen mohl dostat všechny. Dopřát jim smrt, jež si zaslouží. Vidět je pozhasínat s hrůzou v očích...
A tak jsem žil mnoho let, nic však netrvalo věčně. Komunisté jednou zmizeli a život musel jít dál. Téměř sto dalších jsem strávil budováním rodinného jména mezi starými rody lykantropů, obnovoval vše, co bylo ztraceno. Postavení, jméno, čest, jmění, majetky – svůj život. Nyní nalézám sám sebe v nově vybudováném sídle, čekajíc na to, co mi osud přinese. | |
|
Lemonko Admin
Počet príspevkov : 567 Join date : 23.06.2013 Age : 28
| Predmet: Re: Alexei Nikolaevich Romanov Po december 29, 2014 10:10 am | |
| | |
|