osiris
Would you like to react to this message? Create an account in a few clicks or log in to continue.


osiris
 
DomovDomov  HľadaťHľadať  Latest imagesLatest images  RegistráciaRegistrácia  PrihláseniePrihlásenie  
“If you can’t find a trap with your eyes, you’ll eventually find it with your hit points.” - Admin

 

 Samantha Stark

Goto down 
AutorSpráva
Scaratach

Scaratach


Počet príspevkov : 3
Join date : 12.02.2014

Charakter
Level:
Samantha Stark Left_bar_bleue1/0Samantha Stark Empty_bar_bleue  (1/0)
xp:
Samantha Stark Left_bar_bleue1/100Samantha Stark Empty_bar_bleue  (1/100)
Prekliatie:
Samantha Stark Left_bar_bleue100/100Samantha Stark Empty_bar_bleue  (100/100)

Samantha Stark Empty
OdoslaťPredmet: Samantha Stark   Samantha Stark Icon_minitimeŠt marec 27, 2014 6:28 pm

Jméno: Samantha Stark
Přezdívka: Většinou jen zkráceně Sam, pro kamarády Sammy.
Mezi démony je známá jako Krishi.
Pohlaví: Žena
Věk: 38 let (vypadá na 18)
Rasa: Člověk
Krevní skupina: B+
Prokletí: 100

Hodnost: Nováček
Místo narození: Los Angeles, Kalifornie, USA
Charakteristika: Samantha je klasický antihrdina s nevymáchanou pusou. Neustále si ze všeho a všech utahuje, mnohdy až daleko za hranice černého humoru. Často se směje ironicky a v naprosto nevhodnou situaci. Právě proto s ní jen velice málokdo vydrží a Samantha je nucena většinu času pracovat sama. 
Má své vlastní chápání spravedlnosti a svůj vlastní přístup ke světu. Oba se můžou někdy jevit lehce nevhodné. Když Samantha něco chce, tak prostě to udělá. Někdy dělá trochu moc unáhlené závěry a jedná bez přemýšlení. Avšak zatím vždy se ze všech problémů díky svému šarmu a důvtipu nějak dostala.
Pro ostatní může Samantha působit arogantně a tak trochu jako mrcha. Doopravdy má však velké a dobré srdce, bohužel má tak trochu problémy to vyjádřit. Je velice výbušná a většinou nedokáže kontrolovat svůj vztek. Bez ohledu na vaši rasu a postavení je velice těžké si u ní získat jakýkoliv respekt nebo úctu. 
Samantha trpí zvrácenou láskou pro mrzačení a krev, ne však zabíjení. Po tom, čím vším si prišla, je ke všemu a všem trochu odtažitá a nedůvěřivá. Hluboko uvnitř má strach, že by někdo mohl objevit její citlivou, zraněnou a traumatizovanou stránku. Před všechno staví svůj cíl pomstít se. Hrne se za ním snad až trochu moc tvrdohlavě, přes mrtvoly a kašle na názory ostatních. Udělá první poslední, pokud má pocit, že je to správné rozhodnutí. 
Zbraně: Neustále u sebe nosí malou dýku, připnutou na pravém kotníku (většinou je schovaná pod botou). Sebou z pekla si přinesla zvláštní kosu jménem Anima. Mimo jiné má Samantha lásku pro lidské střelné zbraně a ráda při sobě vždycky nějakou má.

Schopnosti: 
Anima - Kosa přinesena z pekla. Má několik podob s jednotlivými podstatami; 
- Sacra Ascetic (Posvátný asketa - Světlo): Kosa je celá lehce osvětlená bílou září a je účinná hlavně proti tvorům noci. Umí vytvářet paprsky světla.
- Perdidit Cards (Zapomenuté přání - Temnota): Kosa je celá z matného černého kovu a je účinná hlavně na stvoření světla.
- Sanguinem Ferventis (Vroucí krev - Oheň): Kosa je celá pokrytá jakoby lávou, která popálí jen toho, koho majitel zbraně chce. Dokáže manipulovat s ohněm a v malém množství ho i vytvářet.
- Seductione Vanitati (Svádění marnosti - Lidskost): Forma, která není určená k boji, ale k "ovládání" lidských pocitů a k nahlédnutí do duše.
Klíč ke komnatě Třinácti dveří (Úroveň 1) - Klíč, který má Sam uložený u srdce. Může ho použít kdykoliv v nějakém hodně sytém stínu (slouží k průchodu) a vstoupit do této místnosti. Obtížné je však uhádnout, které dveře zvolit, protože člověk může skončit úplně někde jinde.
Pasivní schopnosti:
Zrychlená regenerace - Regenerace jejího těla, ran nebo jiných zranění je značně rychlejší než u normálního člověka a díky tomu je schopna třeba déle vydržet v boji nebo donutit své tělo k nějakým nepředstavitelným extrémům. Tuto schopnost získala díky všem mutacím a drogám, které musela trpět v aréně.
Měnění podob kosy (Úroveň 1) - Schopnost měnit formy Animy.
Síla: 0
Obratnost: 10 (+2)
Inteligence: 10
Technologie: 0
Magie: Démoní/Lidská

Oblíbené: Samantha zbožňuje sladkosti, kožené oblečení/doplňky, krev a mrzačení. Sladké a kožené měla ráda ještě předtím, než ji Kruh zradil. Láska ke krvi a mrzačení se vyvinula až po jejím návratu na zem.
Neoblíbené: Děsně nesnáší lidské mágy a obzvláště ty, co si zahrávají s neznámými silami. Nemá moc v lásce zeleninu a nemůže vystát, když někdo kazí její plány.

Životopis: Samantha se narodila v LA v Kalifornii. Své biologické rodiče nikdy nepoznala, protože ji její matka hned po narození odložila v dětském domově. Nejdříve ji za to Samantha nesnášela, avšak později začala přemýšlet nad tím, že možná její matka udělala dobře. Nikdo netuší, v jaké situaci mohla zrovna být - třeba se o ni prostě nemohla postarat. Jako malá si ráda hrála s představami, jací její rodiče asi jsou, avšak to už jí to dávno přešlo.
Její dětství v dětském domově bylo docela živé. Jako malá byla takové to veselé šikovné dítě, které chce všechno znát a na všem se podílet. Hrála si s panenkami, stavěla bábovičky, lozila po stromech a vykopávala ze země housenky. Až do školního věku vyrůstala pouze s dalšími dětmi z domova a snad právě proto jí fakt, že neměla rodiče, nepřipadal nikdy nějak zvláštní nebo neobvyklý.

Poprvé si tuto pravdu uvědomila až ve věku, kdy nastoupila na základní školu. Nejdříve se na toto místo těšila; Spousta nových tváří, bude se učit a dostávat jedničky - jako každý prvňáček. Stačilo však pár týdnů a ona tvrdě poznala šikanu a to, jací lidé můžou být krutí, i když se chcete třeba jen spřátelit. Když se na to tak zpětně v dnešní době dívá, toto odmítnutí jejími vrstevníky byl asi důvod, proč začala být uzavřená a trochu moc rychle dospívat. Neměla moc štěstí užít si školní věk. A když už si myslela, že se nic horšího stát nemůže, objevila magii. 
Jednoho dne se kolem ní začaly z ničeho nic dít různé věci. Někdy samy od sebe, někdy podle její nálady. Přidalo to akorát na intenzitě chování jejích spolužáků. Šlo pouze o drobné incidenty jako levitující předměty, zapálený úkol do matematiky nebo štěkající kočka. Na malou Samanthu však tohle všechno stále více a více vytvářelo neuvěřitelný tlak, až už to jednoho dne nesnesla, vypěnila a vztekem nějakým způsobem vyrazila všechna okna třídy a poranila několik spolužáků. Posměch se změnil ve strach a její samota se ještě prohloubila. Často se stahovala do knihoven a hledala v knihách nějaké užitečné informace, ale akorát stále více a více tuto zvláštní schopnost začala proklínat. V té době by se smála sama sobě, kdyby tušila, že jednou bude právě za magii ráda.

Jednoho dne, poslední rok na základní škole, k ní přišel nějaký mladík z vedlejší třídy. Samantha ho znala maximálně od vidění. Představil se jako Mason Faim a pozval jí na sraz nějakého magického spolku zvaného Kruh. Samantha ho chtěla automaticky odmítnout, byl to pravděpodobně jen nějaký další vtípek, ale nějaký záblesk v očích chlapce a název tohoto zvláštního spolku ji donutily nad tím popřemýšlet. Toto rozhodnutí kompletně převrátilo její život. Došla ten samý večer na určené místo a byla Masonem seznámena se skupinkou osmi lidí jejího věku. Netrvalo dlouho, než se ukázalo, že všichni z Kruhu opravdu mají něco společného s magií. Ten den se poprvé Samantha od toho co to všechno začalo ulevilo. Nebyla v tom sama. Získala několik nových přátel, přístup k informacím, které Kruh za dobu své existence získal a nakonec se stala také jeho členem. I když se cesty jeho členů s ukončením základní školy rozešly, mladí mágové se neustále pravidelně scházeli, zkoumali magii, cizí rasy a všechno, k čemu získali přístup. Zdokonalovali se v tom, co uměli. Už to nebylo jen náhodné vybuchování světel na chodbě - tohle byla pravá magie, která měla nějaký účel. Postupem času se k nim přidalo ještě několik lidí. V době, kdy bylo Samanthě osmnáct let, měl Kruh přesně dvacet členů. Mason stál stále v jeho čele, ale jeho postavením cloumal fakt, že Samantha se jevila jako nejsilnější mág z celé skupiny. Pro ni to však nebylo tak důležité jako to, že tu s těmito lidmi mohla být, trávit s nimi čas a být jejich kamarádkou. Také se podezřívala z toho, že k Masonovi něco cítí a chtěla mu spíše stát po boku než usilovat o jeho místo.

Nakonec se však dala dohromady s klukem jménem Matthew, spolužákem z její střední školy. Chodili spolu asi jen půl roku, ale byl to ten typ vztahu, ve kterém máte pocit, že toho druhého znáte celý život a můžete se mu s čímkoliv svěřit. Snad právě proto stačilo jen toho půl roku, aby se Matthew dozvěděl o trochu podivných schopnostech své přítelkyně. Samantha čekala, že jeho reakce bude jako u ostatních; Jak by se to dalo využít? Co neviditelní vykrást banku? Matthew však nezklamal ani tentokrát - neřekl nic a jen vždy nadšeně jako malé dítě sledoval kouzla, která mu sem a tam předvedla. Měla pocit, že její život je konečně šťastný a kompletní, snad až na Masona, který se zdál, že mu začíná magická moc lézt trochu na mozek. Sice její srdce už patřilo někomu jinému, ale starosti o něj stále měla. Vždycky vše ztrápeně povídala svému naslouchajícímu příteli. Když se to s Masonem zdálo kritické, Matthew dokonce stál za tím, aby Sam na schůzku Kruhu nešla. Samantha bude určitě na vždy litoval rozhodnutí neposlechnout ho a na zvláštní schůzku Kruhu o půl noci ve sklepě Masonova domu se vydat.

Znáte ten pocit, když máte konečně šťastný život a pak přijde od osudu dost hnusná facka? Něco takového se stalo právě ten večer. Samanthu by však ani v těch nejhorších snech nenapadlo, v jaké formě tato facka dorazí. Dívka došla tu noc na smluvené místo půl hodinu před půlnocí. Ve sklepě se k jejímu překvapení sešlo všech dvacet členů Kruhu. Na zemi měl Mason nachystaný nějaký zvláštní kruh a celý sklep smrděl po nějakém prášku, který se všude válel po zemi. Samantha byla trochu zmatená, ale ostatní se zdáli, že vědí, o co jde, a tak jen s pokrčením ramen čekala na to, co se stane. Ukázalo se, že ji Kruh zradil. S úderem půl noci se na ni ostatní vrhli, svázali ji a za doprovodu nějaký zvláštních zaklínadel ji Mason zabil uprostřed kruhu ranou nožem přímo do srdce. Poslední, co si pamatuje je pohled do jeho šílených očí. "Proč, Masone? Měli jsme být nejlepší kamarádi..."

Samantha se v ten okamžik smířila s tím, že je mrtvá. O to horší snad byl pocit, když otevřela oči a spatřila temný strop nějaké jeskyně. Zmateně se posadila na místě a promnula si oči, které ji nehorázně začaly štípat z nepříjemného nádechu vzduchu, který se vznášel všude na okolo. Seděla v nějaké nekonečně temné jeskyni, všude plál oheň a smrděla síra. Trvalo jen pár vteřin, než si Samantha tento výjev přiřadila k popisu z knihy. Mělo jí to hned napadnout. Když existuje magie, upíři, andělé a to všechno ostatní, samozřejmě že je tu i peklo a nebe. Lámala si hlavu nad tím, jestli v životě udělala opravdu tolik zlého, aby si zasloužila být v pekle. Protože tohle místo nebylo nic jiného. Bylo to peklo. Než však stihla tuto úvahu rozvést, obklíčilo ji několik děsivě vyhlížejících démonů s otázkou "Co jsi sakra zač?". To Samanthu trochu zmátlo - pokusila se naznačit, že je pouze další mrtvola, ale než dostala příležitost, ocitla se svázaná v okovech do nějakého zvláštního pekelného paláce. Nechápala, co se to děje. Z toho co četla, měli démoni prostě vzít její duši a strčit ji někam na věčnou očistu za její hříchy. Místo toho skončila v řetězech v nějaké místnosti plné děsivě vyhlížejících nástrojů a podivných zakrslých démonů. Jejich jazyku nerozuměla a tak nevěděla, co se děje. Strávila tu zavřená několik děsných dní, kdy do ní různě šprtali, řezali a něco si zapisovali. Když ji konečně po několika dnech vyvedli z místnosti, stanula Samantha před samotným Luciferem. Rozhovor s někým takovým není rozhodně příjemný. Zvláště když se zdá, že mu vadíte. Ale když už nic jiného, byl to přínosný rozhovor. Ukázalo se, že Mason a ostatní z Kruhu ji obětovali nějakým nižším démonům za jejich démoní magii, avšak někde v tom kruhu, který byl nakreslen na zemi prohodili jeden znak z druhým a ona v průběhu rituálu nemohla ztratit život a tak se jako první živý člověk dostala do pekla. Démoni ji dali démoní jméno Krishi, pod kterým ji zdá až do dnes celé peklo. Ona však to jméno ze srdce nesnáší. Následovalo několik měsíců neskutečné bolesti, hodiny a dny splývající dohromady. Ani teď neví, jak dlouho toto období trvalo, ale bylo to něco, co ji navždy poznamenalo. Démoni ji různě zkoušeli, rozřezávali a sešívali zase dohromady, znásilňovali a vystavovali různému nebezpečí, jen aby vyzkoušeli, co vlastně vydrží. Vždyť živý člověk v pekle, to se jen tak nevidí. Na nějakou dobu se stala hlavní atrakcí pro celé peklo.

Když démony přestalo její zkoumání bavit, dostala se do vlastnictví jednoho ze čtyř Luciferových generálů, druhého v pořadí, Azazela. Ten pro ni našel nové uplatnění. Vybudoval nějakou podivnou arénu, ve které ji nechali bojovat s různými příšerami a nižšími démony, pro pobavení ostatních. Stal se z ní opět hit, démoni si chodili sázet na její vítězství. Ukázalo se, že stejně jako lidé, démoni neradi prohrávají. Vždy ji před soubojem přinesli nějakou speciální zbraň nebo nějakou podivnou drogu, která ji měla posílit. A tak se její denní rutinou stalo nechat se jít domlátit do arény, nějakým zázrakem vyhrát, nechat se zpátky sešit a zase pokračovat. Po čase si však uvědomila, že s každým zraněním a jeho následným vyléčením se stává silnější a silnější. Dokázala porazit větší a mocnější protivníky. Její rány se až do dnes hojí neuvěřitelně rychle a přežije i několik kulek do těla. Při jednom obzvlášť těžkém boji proti nějakému démonovi obdržela zbraň, kosu jménem Anima. Zjistila, že tato zbraň jí sedne do ruky jako žádná jiná a rozhodla se nechat si ji jako svou stálou zbraň. Ve svém volném čase dostávala od Azazela za svou práci nějaké staré svitky o magii a pokračovala ve svém studiu. Prozkoumala schopnosti své zbraně a zjistila, že je něčím mnohem silnějším, než se zdá a že může ještě více zesílet, pokud se bude snažit. Kromě toho ji zaujala více snad jen jedna věc, kterou se dočetla. A to samotné pojetí magie. Vše, co se učili v Kruhu se teď zdálo jako hloupost. Ukázalo se, že neexistuje žádná bílá a černá magie, že jde jen o to, jakým způsobem ji využijete. A snad ještě horší bylo to, že rozdíl mezi lidskou a démoní magií je nepředstavitelný. Složité triky, které předváděli v Kruhu se teď zdály jako poutní triky. A tak se Samantha začala učit používat i démoní magii, aby ji mohla využít pro své souboje. Samozřejmě ji neustále lákala myšlenka nějakým způsobem utéct z pekla, ale zdálo se to nemožné.

Den za dnem její život byl stále stejný, porážela nepřátele, stávala se silnější, studovala magii, po nocích nespala a proklínala noční můry, dělala špinavou práci pro Azazela a poslouchala, jak si stěžuje na své kolegy generály. Azazel zvláště neměl rád démona jménem Belzebub, který byl největším Luciferovým oblíbencem. Strašně často uvažoval nad tím, jak by se ho mohl zbavit, bylo ale jasné, že by ho trest neminul. A takový trest od samotného vládce pekel… Ani Sam si nedokázala představit, jaký by takový trest asi byl. Azazelovi problémy pro ni však byly vedlejší, vždycky si ho mlčky vyslechla a pak se odebrala do svého skromného pokoje s mřížemi.
Uplynulo mizerných dvacet let. Pokaždé, když Samantha vstupovala do arény měla na jazyku Masonovo jméno. Proklínala toho člověka a celý Kruh, který ji zradil. Cítila, že Azazel dokonce začíná mít mírné obavy z její síly, ale držel ji pod palcem tím, že pokud nebude dělat problémy, Matthew bude v pořádku. Až do dnes se proklíná za to, jak naivní byla. Byl to přeci démon. Náhodou se totiž dozvěděla, že Matthew už není dávno živý. Zemřel pár dní potom, co ona. Nebylo pochyby, kdo za tím stál. Teď začala ke všem ještě proklínat i sebe, za to že ho neposlechla, za to že kvůli ní je mrtvý, za všechno. Byla odhodlaná se odtud dostat, i když se zdálo, že něco takového není možné.

Ukázalo se však, že snad nějaká vyšší síla se rozhodla, že jí dá šanci aspoň pomstít se. Pár dní potom, co se dozvěděla pravdu, si ji jednoho večera nechal Azazel zavolat. Měl pro ni trochu zvláštní nebezpečný úkol, když jste však majetkem jednoho z generálů démonů, nemůžete říct ne. Úkol byl jasný; zabít Belzebuba zbraní, kterou Azazel ukradl Belialovi, třetímu z generálů. Jednoduchá myšlenka. Všichni totiž věděli, že ani Belial Belzebuba moc nemusel a nikdo nepojme nejmenší podezření. Když se Sam chtěla zeptat, jak se asi jen tak má dostat do sídla Belzebuba a zabít ho, dostala od Azazela zvláštní měděný klíč s rubínem. Azazel ji ho představil jak Klíč ke třinácti dveřím. Předmět, který dokáže otevřít místnost v alternativní dimenzi, ze které vede třináct dveří, které člověka přenesou kamkoliv ve vesmíru, pokud jim rozumí. Samantha měla štěstí, že už o něčem takovém četla. Pomocí klíče vstoupila do malé místnosti, ve které se nacházelo třináct dveří. Byly ti dveře jako Dveře smrti, Dveře větru, Dveře bouře atd. Stačilo jen rozumět tomu, na jaké místo vás dveře dovedou a opravdu se můžete dostat kamkoliv. Třeba i z pekla zpátky na zem, pokud jste dost chytří. Pro vstup do Belzebubova paláce tenkrát použila Dveře ohně. Celá akce proběhla až překvapivě jednoduše. Démon rozhodně nečekal, že se mu vrah objeví přímo v ložnici. Jak rychle sem přišla, tak rychle se zase vrátila do místnosti. Srdce ji tlučelo jako o závod a ona rychle přemýšlela nad tím, co se právě chystá udělat. Celou dobu ji rušily třinácté dveře. Vypadaly jako obyčejné dveře od domu, vlastně ani neměly jméno. Ale ozývaly se z nich opravdu děsivé zvuky a ona se rozhodla, že tyhle dveře určitě nikdy neotevře. Nakonec sama sebe rozřízla v místě někde u srdce, vložila klíč do sebe a vydala se do dalších z dveří. Věřila, že ji dostanou zpátky na zem. Netušila, co ji čeká, co se stane ani jestli to vyjde. Šla do toho s vědomím, že pokud uspěje, bude mít démony v patách a jestli ji dostanou, ocitne se zase zpátky. Jestli tohle má být však šance, najde všechny členy kruhu a pomstí se. I když to pravděpodobně bude i s její novou silou trochu háček, přeci jen teď jsou všichni asi mistři démoní magie. (viz. Sandman Slim)

Spoiler:
Návrat hore Goto down
 
Samantha Stark
Návrat hore 
Strana 1 z 1

Povolenie tohoto fóra:Nemôžete odpovedať na témy v tomto fóre.
osiris :: Charaktery-
Prejdi na: